Zajímavosti

NATURA 2000 – Soustava chráněných území evropského významu

Česká republika se svou polohou v srdci Evropy vyznačuje na relativně malé rozloze pestrým přírodním prostředím. Nalezneme tu horské oblasti s jehličnatými lesy, horskými loukami i vrchovišti, krasové oblasti s jeskyněmi, skalními stepmi a lesostepmi, pískovcová skalní města s přirozenými bory, hluboká údolí řek se skalnatými srázy a suťovými lesy, rozsáhlé rybniční oblasti, listnaté lesy v nižších a středních polohách a mnoho dalších typů prostředí.Tuto pestrost současné české krajiny utvářel svou dlouhodobou činností i člověk, který tak podstatně přispěl ke zvýšení její biologické rozmanitosti. Česká krajina je tak nejen malebná na pohled, ale zároveň je i prostředím pro výskyt mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, jejichž význam přesahuje hranice České republiky. Proto jsme odpovědní za zachování přírodního dědictví nejen na úrovni národní, ale i na úrovni Evropy.

Co je Natura 2000

Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Požadavky obou směrnic jsou začleněny do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Podle směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti – PO (v originále Speciál Protection Areas – SPA) a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality – EVL (v originále Sites of Community Impotence – SCI). Tyto dva typy lokalit tvoří společně soustavu Natura 2000.

Lokality soustavy Natura 2000 nemají být pouze rezervacemi s přísnou ochranou, kde je vyloučeno hospodaření či dokonce jakýkoliv lidský zásah. Často jsou to naopak území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření dochovala cenná společenstva nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. Takový způsob hospodaření se stává důležitým nástrojem ochrany. V lokalitách soustavy Natura 2000 jsou tedy zakázány jen takové činnosti, které mají negativní vliv na výskyt předmětů ochrany. Proto také veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany.

S potěšením můžeme konstatovat, že mezi evropsky významné lokality byla zařazena i část katastru obce Kyšice:

Evropsky významná lokalita Kyšice – Kobyla

• Kód lokality: CZ0213038
• Biogeografická oblast: kontinentální
• Rozloha lokality: 32,4589 ha
• Kategorie ochrany: PP přírodní památka
• Chráněný druh: čolek velký (Triturus cristanus)
• Popis lokality: Tři nebeské rybníčky a zatopený kamenolom západně od Kyšic. Všechny čtyři vodní plochy jsou napájeny pouze dešťovou vodou, v suchých letech (2003, 2018) vysychají úplně.

Čolek velký (Triturus cristatus)

Čolek velký je druhem nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 m n.m. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. Žije především v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích.

Populace čolků setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 4-5 měsíců. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po 3 i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.